,

Jak předejít poškození mrazem

V pozdně podzimní sezóně jsou rostlinolékařská opatření na okrasných rostlinách omezena na minimum, souběžně s biologickými cykly patogenních mikroorganismů (biologických činitelů odpovědných za nástup chorobného stavu u rostlin), ať už se jedná o hmyz nebo houby.

V tomto období je však třeba věnovat více pozornosti vývojovému trendu teplot, plánováním racionální strategie pro zabránění škod způsobených mrazem.

Stres z chladu, kterou pociťuje okrasná rostlina, ať už pěstovaná v květináči nebo v otevřeném poli, je v podstatě způsoben dvěma typy mrazu:

–       Ze záření – způsobený teplotní ztrátou půdy během nocí s jasnou oblohou, nízkou vlhkostí a slabou přítomností větru. Za těchto podmínek má teplý vzduch, který je lehčí, tendenci se přesunovat do několika metrů nad úrovní terénu, čímž se vytváří prostor pro vrstvu studeného vzduchu

–       Z advekce (v meteorologii vodorovný přenos, pomocí větru, některých vlastností atmosféry (teplo, pára, hybnost, atd.) – způsobený velkými přesuny studeného vzduchu, zpravidla přicházejícími ze severu v průběhu perturbací.

Škody způsobené mrazem jsou důsledkem úniku buněčné vody, která při poklesu teploty ztuhne a narušuje jak samotné buňky, tak celé rostlinné tkáně.

Po oblevě se postižené zelené tkáně jeví jako vyprázdněné a dojde k jejich vysychání.

Příznaky poškození mrazem jsou viditelné na různých rostlinných orgánech a mohou se projevovat různými způsoby:

  • Zarudnutí a zhnědnutí listů, zejména těch, které se nachází v apikální části mladých větví.
  • V případě silných mrazů může usychání zahrnovat celé větve, což způsobuje zhnědnutí rošířená na olistění.
  • Pupeny jsou chráněné pupenovými obaly (listy přeměněné takovým způsobem, aby poskytovaly ochranu pupenům rostlin), ale v jarním období nebo jsou-li umístěny na větvích, které nejsou dobře dřevnaté, se mohou poškodit či dokonce oddělit od rostliny.
  • Na stonku se mohou vyskytnout otoky kůry, což může vést k trhlinám nebo „olupování“.

Co dělat pro udržení zdraví a krásy rostliny

Ve školce má rostlina, jež se dostává nezbytné hnojení a zavlažování, tendenci růst více a mnohem déle ve srovnání s přírodními podmínkami, a stává se tak citlivější na výše popsané příznaky. To vyžaduje některé cílené zásahy pro zesílení nebo lépe zhouževnatění rostlinných tkání, jako jsou:

  • Ošetření na bázi mědi. Za normálních okolností jsou koncipovány jako fungicidní zásahy, mají paralelně fytotoxický účinek. Reakcí na ošetření má rostlina tendenci zastavit svůj růst a lignifikovat tkáně; to ve skutečnosti znamená, že se stane více odolnou proti mrazu.
  • Přijetí správných hnojení. Ve školkách obsluhovaných hnojícími a zavlažovacími systémy jsou nezbytná správná nutriční řešení podle sezónního vývoje. V obdobích pozdního jara/začátku léta jsou používaná řešení bohatá na dusík, jež podporují růst rostlin. Naopak, s příchodem podzimního odbobí, je nutné snížit koncentrace dusíku a zvýšit přísun draslíku, díky němuž jsou rostliny houževnatější.
  • V případě předpovědí silných a náhlých mrazů se doporučuje provést zásah konkrétními výrobky proti odpařování vody, které omezují výměnu plynů mezi rostlinou a okolím, čímž se snižuje riziko zamrznutí vody přítomné v rostlinných tkáních.

S ohledem na to, že v tomto ročním období mohou mrazy ohrozit kvalitu školkařského výrobku, je nutné přiblížit analytické znalosti o meteorologickém jevu k některým technickým opatřením, jež činí rostlinu odolnější.

Pro další rady k uchování Vašich rostlin stále zdravých a krásných jsme Vám vždy k dispozici s naším interním agronomem, který je schopen vyhovět všem Vašim potřebám. Napište nám, budeme reagovat do 48 hodin.